text:
Karel Gott - Trezor
Ze zdi na mě tupě zírá
po trezoru temná díra,
poznáme i bez nesnází,
že tam nepochybně něco schází,
ve zdi byl totiž po dědovi
velký trezor ocelový.
Mám tedy ztrátu zdánlivě minimální.
Na to že náhodně v krámě vášnivé dámě
padl jsem za trofej,
tvrdila pevně:
přijdu tě levně,
nezoufej, ó jé, jé, jé, jé.
Jenže potom v naší vile
chovala se zhůvěřile,
aby měla správné klima,
dal jsem ji do trezoru, ať v klidu dřímá.
Spánku se bráním už noc pátou,
ne ale žalem nad tou ztrátou,
jen hynu bázní,
že kasař úlovek vrátí.
Na to že náhodně v krámě vášnivé dámě
padl jsem za trofej,
tvrdila pevně:
přijdu tě levně,
nezoufej, ó jé, jé, jé, jé.
Jenže potom v naší vile
chovala se zhůvěřile,
aby měla správné klima,
dal jsem ji do trezoru, ať v klidu dřímá.
Spánku se bráním už noc pátou,
ne ale žalem nad tou ztrátou,
jen hynu bázní,
že kasař úlovek vráááááátíííííííííííííííííí.