Tělo bez duše
a duši bez těla,
ne, to jsem vážně, vážně nikdy nechtěla.

Postel není přístav
a postel není dům,
komu to mám říct? Tobě ne, oblakům.

Že jsem furt malý dítě,
i když to není vidět.
Komu to mám říct?
A mám se za to stydět?
Jsi přístav mojí duše
a já budu tvůj dům
a na svým holým briše
dnes prostřu andělům, andělům
a na svým holým břiše
dnes prostřu andělům.

Tělo bez duše
a duši bez těla,
ne, to jsem vážně, vážně nikdy nechtěla.

Postel není přístav
a postel není dům,
komu to mám říct? Tobě ne, oblakům.

Že jsem furt malý dítě,
i když to není vidět.
Komu to mám říct?
A mám se za to stydět?
Jsi přístav mojí duše
a já budu tvůj dům
a na svým holým briše
dnes prostřu andělům, andělům.

A venku trochu mrzne,
studěj mě jejich křídla,
tak si ke mě lehni,
abych ti nevystydla.
Varhany nehrajou nám
a sbor nám nezpívá,
mám tvý teplo v sobě,
kolem noc mrazivá,
kolem noc mrazivá.

A na vokurkách loňskejch
se tiše kalí lák
a bude na něm plíseň
pojď, necháme to tak.